K Mrakům Magellanovým, 2.vyd., 1958

(Stanislaw Lem česky 4)

  • vydavatel: Mladá Fronta
  • edice: mimo edici
  • překlad: Jaroslav Simonides
  • ilustrace/obálka: Theodor Rotrekl
  • náklad: 15250

původní polské vydání: 1955

Rubriky: Stanislaw Lem | Komentáře nejsou povoleny

Sezam, 1.vyd., 1957

(Stanislaw Lem česky 3)

  • vydavatel: NAŠE VOJSKO
  • edice: Knižnice vojenských příběhů, sv.57
  • překlad: J.R.Burian
  • obálka: Zdeněk Majzner
  • náklad: 52400

původní polské vydání: 1954 jako „Sezam“

První a jediné vydání, protože Stanislaw Lem za svého života nikdy nedovolil další vydání ani překlad. A ani se mu ani nedivím – jde o sbírku povídek, kde jsou potenciální zajímavé nápady udušeny hromadou naivních agitačních sdělení o zlých a zhýralých amerických politicích a o pomýlených a zkažených kněží. Lemových raných povídek, zejména těch, kde má potřebu vymezovat se vůči církvi a Spojeným státům, je lepší se vyvarovat :-) Nechtělo se mi věřit, že i série povídek o Ijonu Tichém začala v tomhle duchu…

Sezamem jsme tu špatnou část Lemovy tvorby uzavřeli a pominu-li další dvě vydání Astronautů a jedno Mraků Magellanových, tak dál už to bude jen lepší.

Seznam povídek:

    1. Křišťálová koule
    2. Sezam
    3. Electronic Subversive Ideas Detector
    4. Zákazník PANABOHA
    5. Hormon Agatotropický
    6. Hvězdný deník Ijona Tichého

Hvězdný deník Ijona Tichého obsahuje kapitoly:
- Předmluva
- Cesta dvacátá druhá (Vydána také v souboru „Hvězdné deníky“, Baronet,1999)
- Cesta dvacátá třetí (Vydána také v souboru „Hvězdné deníky“, Baronet,1999)
- Cesta dvacátá čtvrtá (Vydána také v souboru „Hvězdné deníky“, Baronet,1999)
- Cesta dvacátá pátá (Vydána také v souboru „Hvězdné deníky“, Baronet,1999)
- Cesta dvacátá šestá a poslední

Rubriky: Stanislaw Lem | Komentáře nejsou povoleny

K Mrakům Magellanovým, 1. vydání, 1956

(Stanislaw Lem česky 2)

  • vydavatel: Mladá frona
  • edice: mimo edici
  • překlad: Jaroslav Simonides
  • ilustrace/obálka: Theodor Rotrekl
  • náklad: 10400

původní polské vydání: 1955 jako „Obłok Magellana“

Ouha, teď jsem zjistil, že první vydání ještě nemám nafoceno! Nu, protože nevím, kdy se k tomu dostanu a nechci se zaseknout už na druhé knize, tak ho jen slovně popíšu a fotky doplním později.

Stejně jako první vydání Astronautů, první vydání Mraků mám bez obálky. Poněvadž je ale v tiráži napsáno, že obálku navrh Teodor (Theodor) Rotrekl, tak předpokládám, že přítomna byla a odvážím se vsadit, že byla totožná s vydáním druhým. Podobně jako u Astronautů, první a druhé vydání Mraků je prakticky identické – vazba, ilustrace a dokonce i použité písmo (liší se vlastně jen font pod obrázkem na titulu). Nepatrně se liší vzdálenosti při odsazování názvu kapitol a zalamování odstavců, popřípadě slov. A to je vlastně vše.

Mraky Magellanovy jsem nečetl. Minulo mi to v dětství a v dospělosti se mi k tomuto (autorova vlastní slova!) „extraktu socialistického realismu“ vracet nechce. Nicméně, na motivy tohoto románu natočil v roce 1963 Jindřich Polák jediné české „hard sci-fi“ Ikarie XB1, které, až na některé příšerné triky, vůbec není špatné. Schválně jsem s knihou porovnal sekvenci v níž astronauti vstupují do záhadné vesmírné stanice (což je mimochodem jediná scéna, která se považuje za úlitbu režimu) a překvapilo mě, že funguje. V knížce totiž není stanice nijak záhadná – jedná se o americkou sondu, v níž se navzájem povraždili chamtiví imperialističtí váleční štváči a udivení socialističtí astronauti jí nakonec s odporem vyhodí do vzduchu. Ve filmu, až na nápisy v angličtině, není řečeno o jaký národ se jedná a poselství je spíš obecné než protizápadní. Navíc se celá situaci vyvine úplně jinak a skončí naprosto odlišně, filmověji. Hlavní rozdíl mezi adaptací a předlohou je v tom, že v Ikarii XB 1, byly zřejmě všechny naivní socialistické prvky (a naivity vůbec) zcela vynechány až zbylo kompaktní psychologické sci-fi drama.

Co ale v Mracích Magellanových rozhodně stojí za to, jsou opět skvělé ilustrace Teodora Rotrekla. Spolu s naprosto seriózně pojatým zpracováním celé knihy, tvoří názornou ukázku toho, jak vážně byly brány vize budoucnosti v době raného socialismu.

Protože ilustrace jsou v prvním a druhém vydání stejné (a nemám je vyfocené), uvedu jejich ukázky u druhého vydání.

update 27.září 2011
Podařilo se mi sehnat první vydání s obálkou. Ta je sice skoro stejná jako u vydání druhého (stejná ilustrace), ale liší se v grafickém ztvárnění názvu knihy. Další drobný rozdíl je v písměnu „m“ ve slově „mraky“. První vydání píše em malé, druhé vydání píše M velké. Třetí vydání se v celém názvu šalamounsky drží verzálek. Zajímalo by mě, zda šlo o omyl nebo měly názvy galaxií nějakou evoluci. Dnes je to správně Velký Magellanův oblak a Malý Magellanův oblak. Tudíž se mi zdá korektnější psát s malým písmenem „K mrakům Magellanovým“ Každopádně jsem sázku na shodnost obálek prohrál.

Rubriky: Stanislaw Lem | Komentáře nejsou povoleny

Stanislaw Lem česky

V sérii následujících příspěvků se pokusím představit všechna česká vydání knih významného světového spisovatele (nejen) sci-fi, Stanislawa Lema. Soustředím se ale jen na knižní vydání, protože vystopovat všechna možná časopisecká vydání na pokračování (např. Planety Eden) je nad moje síly.

Postupovat budu chronologicky, podívejme se tedy na to úplně první co u nás od Lema vyšlo.

Astronauti, 1. vydání, 1956

  • vydavatel: Státní nakladatelství dětské knihy
  • edice: Knižnice vědeckofantastických příběhů, sv.4
  • překlad: Jaroslav Simonides
  • ilustrace/obálka: Theodor Rotrekl
  • náklad: 30000

původní polské vydání: 1951 jako „Astronauci“

Nejsem si jistý, jestli první vydání mělo obálku, pokud ano, byla pravděpodobně totožná s obálkami druhého a třetího vydání. Je vůbec potřeba podotknout, že první (1956), druhé (1959) a třetí vydání (1966) Astronautů vypadají zcela totožně, až na několik detailů. Ačkoliv je budu v textu porovnávat, obrázky z druhého a třetího vydání uvedu v samostatných kapitolách až k nim chronologicky dojdeme.

Desky jsou stejné jako na následujícím obrázku. Liší se pouze barva hřbetu, první vydání ho má šedomodrý, druhé a třetí ho mají bílý.

První vydání má pod titulem obrázek startující rakety. U novějších vydání obrázek chybí.

Hlavní rozdíl je v sazbě. Každé ze třech vydání má jiné písmo, jinak řešené uvozovky, apod. Předmluva „Milý Jirko“ je v prvním a tředím vydání vysázena kurzívou, ve druhém normálním písmem.

Ilustrace jsou ve všech třech vydání totožné (Theodor Rotrekl) měnilo se však umístění „rozkládacího“ obrázku rakety:

  • I.vyd. poznámky -> obsah -> obrázek
  • II.vyd. obrázek -> poznámky -> obsah
  • III.vyd. poznámky -> obrázek -> obsah

První vydání navíc obsahuje drobnou ilustraci na úvodní straně každého z obou dílů knihy.

Poznámky, neboli slovníček odborných termínů, jsou od druhého vydání rozsáhlejší a vysvětlují pojmy jako třeba galaxie, halucinace, teleskop a Země zaslíbená ;-)

Bohužel, Astronauty jsem nikdy nečetl a ani číst neplánuji, takže mohu jen zmínit, že sám autor je v textu „Co si myslím o své tvorbě“ odsoudil jako dětský a naivní produkt svého mládí, kdy jako houba nasávál předložené postuláty… Nicméně, rozhodně stojí za to si prohlédnout krásné ilustrace Teodora Rotrekla, jednoho z nejvýznamějších ilustrátorů sci-fi za dob socialismu.

update 27.září 2011
Podařilo se mi sehnat první vydání s obálkou. Ta je zcela jiná než u druhého a třetího. Navíc, díky obálce nejsou desky a hřbet tak vyšisované, takže můžu opravit, že první vydání má hřbet vazby tmavomodrý.

Rubriky: Stanislaw Lem | Komentáře nejsou povoleny